|
|
Simulátor elektroměru s DLMS protokolem
Tsymbal, Kateryna ; Gerlich, Tomáš (oponent) ; Lieskovan, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s protokolem DLMS/COSEM a jeho funkcemi. Dále je stručně představen programovací jazyk Java a minipočítač Raspberry Pi. Pro simulaci měření pomocí chytrého měřiče je využit protokol DLMS/COSEM, který zajišťuje komunikaci mezi simulátorem elektroměru a koncentrátorem, čehož se hojně využívá v chytrých sítích (tzv. smart grids). V první části práce jsou rozebrány důležité informace ohledně energetických sítí a jejich souvislost s chytrými měřiči, důležitost chytrých měřičů v moderních sítích a úloha chytrých sítí, které slouží k efektivnímu měření energií v určité oblasti (např. elektrické energie). Data naměřená v chytrých sítích lze jednoduše analyzovat a pomocí tohoto zefektivnit spotřebu. Dále jsou v první části zmíněny důležité informace ohledně protokolu DLMS/COSEM, programovacího jazyku Java a minipočítače Raspberry Pi. V druhé části práce je vytvořeno testovací prostředí pro vyzkoušení funkčnosti simulátoru chytrého měřiče, který po svém spuštění komunikuje pomocí protokolu DLMS/COSEM s koncentrátorem a předává mu naměřené hodnoty. Naměřené hodnoty jsou pro testovací účely ručně nadefinovány pomocí změn v kódu ve vývojovém prostředí Eclipse. Cílem práce bylo vytvořit simulátor chytrého měřiče, který vypisuje předem definované hodnoty a předává je koncentrátoru, čehož bylo docíleno pomocí knihovny Gurux.DLMS. Nakonec byla provedena analýza této komunikace pomocí programu Wireshark. Tato bakalářská práce je užitečná pro jednoduché porozumění protokolu DLMS/COSEM a jeho využití v chytrých sítích.
|
|
|
Analýza bezdrátové komunikace pomocí softwarově definovaného rádia
Štrajt, Martin ; Štůsek, Martin (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím softwarově definovaného rádia jako sondy pro monitoring provozu bezdrátové komunikace podle standardu IEEE 802.11a/g. V teoretickém úvodu je představen koncept softwarově definovaného rádia jako hardwarového zařízení se softwarově programovatelnými obvody umožňující vysílat, či přijímat signály v teoreticky jakémkoliv kmitočtovém pásmu. Úvod dále obsahuje popis vybraných zařízení a proto-kolu IEEE 802.11 s jeho nejpoužívanějšími dodatky a využívanými modulacemi. V první části praktické části práce je bezdrátová komunikace zachycena pomocí bezdrátové síťové karty v monitorovacím režimu. Zachycená komunikace byla dešifrována a tento dešifrovaný provoz byl srovnán s daty zachycenými sondou uvnitř sítě. Tyto výsledky pak sloužily jako srovnávací podklad pro zachytávání pomocí softwarově definovaného rádia. Těžištěm této práce je ověřit schopnosti softwarově definovaného rádia a jeho využití pro odposlech bezdrátové komunikace ve frekvenčním pásmu 2,4 GHz a 5 GHz. Snaha použít zde softwarově definované rádio vyplývá z možností rozšiřitelnosti a přizpůsobitelnosti, které bezdrátová karta kvůli pevně daným hardwarovým parametrům nemůže nabídnout. K zachytávání byly postupně využity zařízení LimeSDR mini, LimeSDR a bladeRF 2.0. Nejprve je popsána konfigurace operačního systému, instalace ovladačů a programů pro ovládání a práci s vybranými zařízeními. Po ověření funkčnosti softwarově definovaného rádia byl zprovozněn model dekodéru signálu s parametry stan-dardu IEEE 802.11g zachyceného z rádiového spektra. Nakonec byly vedle sebe srovnány datové toky zachycené softwarově definovaným rádiem a bezdrátovou síťovou kartou. Výsledky ukázaly, že softwarově definované rádio v použité konfiguraci zachytává pouze zlomek z celkového objemu vyslaných rámců.
|
|
| |
|
|
Simulátor elektroměru s DLMS protokolem
Tsymbal, Kateryna ; Gerlich, Tomáš (oponent) ; Lieskovan, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s protokolem DLMS/COSEM a jeho funkcemi. Dále je stručně představen programovací jazyk Java a minipočítač Raspberry Pi. Pro simulaci měření pomocí chytrého měřiče je využit protokol DLMS/COSEM, který zajišťuje komunikaci mezi simulátorem elektroměru a koncentrátorem, čehož se hojně využívá v chytrých sítích (tzv. smart grids). V první části práce jsou rozebrány důležité informace ohledně energetických sítí a jejich souvislost s chytrými měřiči, důležitost chytrých měřičů v moderních sítích a úloha chytrých sítí, které slouží k efektivnímu měření energií v určité oblasti (např. elektrické energie). Data naměřená v chytrých sítích lze jednoduše analyzovat a pomocí tohoto zefektivnit spotřebu. Dále jsou v první části zmíněny důležité informace ohledně protokolu DLMS/COSEM, programovacího jazyku Java a minipočítače Raspberry Pi. V druhé části práce je vytvořeno testovací prostředí pro vyzkoušení funkčnosti simulátoru chytrého měřiče, který po svém spuštění komunikuje pomocí protokolu DLMS/COSEM s koncentrátorem a předává mu naměřené hodnoty. Naměřené hodnoty jsou pro testovací účely ručně nadefinovány pomocí změn v kódu ve vývojovém prostředí Eclipse. Cílem práce bylo vytvořit simulátor chytrého měřiče, který vypisuje předem definované hodnoty a předává je koncentrátoru, čehož bylo docíleno pomocí knihovny Gurux.DLMS. Nakonec byla provedena analýza této komunikace pomocí programu Wireshark. Tato bakalářská práce je užitečná pro jednoduché porozumění protokolu DLMS/COSEM a jeho využití v chytrých sítích.
|
|
|
Analýza bezdrátové komunikace pomocí softwarově definovaného rádia
Štrajt, Martin ; Štůsek, Martin (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím softwarově definovaného rádia jako sondy pro monitoring provozu bezdrátové komunikace podle standardu IEEE 802.11a/g. V teoretickém úvodu je představen koncept softwarově definovaného rádia jako hardwarového zařízení se softwarově programovatelnými obvody umožňující vysílat, či přijímat signály v teoreticky jakémkoliv kmitočtovém pásmu. Úvod dále obsahuje popis vybraných zařízení a proto-kolu IEEE 802.11 s jeho nejpoužívanějšími dodatky a využívanými modulacemi. V první části praktické části práce je bezdrátová komunikace zachycena pomocí bezdrátové síťové karty v monitorovacím režimu. Zachycená komunikace byla dešifrována a tento dešifrovaný provoz byl srovnán s daty zachycenými sondou uvnitř sítě. Tyto výsledky pak sloužily jako srovnávací podklad pro zachytávání pomocí softwarově definovaného rádia. Těžištěm této práce je ověřit schopnosti softwarově definovaného rádia a jeho využití pro odposlech bezdrátové komunikace ve frekvenčním pásmu 2,4 GHz a 5 GHz. Snaha použít zde softwarově definované rádio vyplývá z možností rozšiřitelnosti a přizpůsobitelnosti, které bezdrátová karta kvůli pevně daným hardwarovým parametrům nemůže nabídnout. K zachytávání byly postupně využity zařízení LimeSDR mini, LimeSDR a bladeRF 2.0. Nejprve je popsána konfigurace operačního systému, instalace ovladačů a programů pro ovládání a práci s vybranými zařízeními. Po ověření funkčnosti softwarově definovaného rádia byl zprovozněn model dekodéru signálu s parametry stan-dardu IEEE 802.11g zachyceného z rádiového spektra. Nakonec byly vedle sebe srovnány datové toky zachycené softwarově definovaným rádiem a bezdrátovou síťovou kartou. Výsledky ukázaly, že softwarově definované rádio v použité konfiguraci zachytává pouze zlomek z celkového objemu vyslaných rámců.
|
|
| |
host ::
RSS.